O kapele

Bylo, nebylo... Ale bylo!

 

Bylo září dvoutisícího šestého roku a sourozenci Tomáš (piano/zpěv/hudba) a Lucie (zpěv) Peterkovi zatoužili (tedy jedna zatoužila a druhý se podvolil) zkusit hudební projekt, založený na autorském šansonu. Jen tak, pár písniček s oslovenými (a sourozenci uznávanými) muzikanty Petrem Záleským (klarinet/saxofon/hudba) a Ondřejem Tučkem (bicí). Přičemž základem repertoáru měly být dvě, již hotové, písničky. Jedna kompletně z hudební dílny Tomáše a druhá otextovaná přímo pro Lucii, náchodským básníkem MVDr. Pavlem Bělobrádkem, které by, díky živým muzikantům, dostaly nový kabát a možná i výraz.

 

Jak to tak bývá, když se něco podařit má, zasáhl osud a do cesty přivál ještě „všeumějícího profesora" Milana Poutníka (kontrabas/texty/hudba), který všechny vlastně překvapil, jednak tím, že hraje na kontrabas, pak tím, jak ho ovládá a do třetice i tím, že začal psát úžasné texty. Texty takové, že i ostřílení páni muzikanti táli jako jarní sníh. A což teprve duše dívčí, ta plesala, jako Popelka na zámku. Kratičkou epizodní roli sehrál v našem seskupení také Oldřich Bohadlo, výborný kytarista, jemuž kvůli přeplněnému pracovnímu diáři a otcovským povinnostem nebylo souzeno setrvat. (Přesto s láskou vzpomínáme!).

 

Ale protože asi bylo dáno, že nás má být právě šest, jednoho dne se objevil nejvtipnější houslista ve střední Evropě Tomáš Lhotský a kruh se prozatím uzavřel. Tedy, to jsme si jen mysleli... Protože je nás vlastně sedm. Tím sedmým, jakousi šedou eminencí vzadu se stal Michal Kops, zvukař a technik Jiráskova divadla v Hronově. Bez takových jako je on, by se leckdy ani nedalo hrát. Tedy hrát možná dalo, jen by to hraní třeba nebylo slyšet, nebo alespoň ne tak, aby lahodilo uchu posluchače. Míša umí zázraky, v ničem nevidí potíž a my jsme rádi, že je ochoten s námi spolupracovat!

S našimi příběhy se můžete setkat také na debutovém albu BAR BABYLON, které jsme vydali za vydatného přispění Atelieru TSUNAMI s.r.o. na sklonku roku 2008. Druhá deska plná hostujících muzikantů a s mírným odklonem ve zvukových aranžích dostala název Misky Vah a vyšla v roce 2013. V roce 2018 přibyla deska Na cestě . Pod producentským vedením Zdeňka Vřešťála se natáčelo ve studiu a interiérech barokního broumovského kláštera. Naposledy jsme se do studia (SONO Records) zavřeli v roce 2022 a vydali jsme zatím poslední desku Hodiny bijí půl".

 

Texty a básně Milana Poutníka mají také svou knižní podobu. V roce 2016 vyšla sbírka Ještě jsou rána cítit létem, o dva roky později Ahasver a trilogii nově uzavírá sbírka Ještě mi pořád scházíš.

Knihy i CD je možno objednat ZDE.

 

Jelikož jsme vesměs Náchoďané (nebo alespoň slušně domestikované naplaveniny) a protože jsme původně zkoušeli v České Skalici a drancovali aparát kapele Ondry Tučka, připadali jsme si trochu jako bez domova... Odtud tedy název seskupení, nic víc, nic míň.

 

Dlouho byla naším domovem aula Jiráskova gymnázia v Náchodě. V době kovidové však byla aula v rekonstrukci a tak jsme vděčně přijali "za svou" klubovnu sportovců, v jejich hale SK Náchod, kde se obvykle cvičí, jen my tam zkoušeli :-D. Na začátku roku 2023 jsme se ale směli vrátit do "nové" auly, a tak jsme zase zpátky DOMA. A pak jsme také doma všude tam, kde stojí o příběhy vyprávěné „po našem".
Kdybyste je chtěli znát, pak se stačí podívat do rubriky "Koncerty", vybrat vhodný termín a zavítat, popřípadě využít rubriky „Kontakty" a napsat, nebo zavolat...

 

V úctě vašich 6 NaChodníku